Tohle není jen “depka”, aneb poporodní deprese
“Jsou dvě hodiny ráno a já jsem své malé dítě konečně ukonejšila ke spánku. Unavená jsem tak, že s miminkem usínám v sedě a derou se mi slzy do očí, protože vím, že do hodiny budu vzhůru znovu…A pak další den a další den, úplně stejný. Měly to být chvíle největšího štěstí, když se nám maličké konečně narodilo, všichni říkají užívej si to, děti jsou malé jen jednou, ale místo toho cítím, jak se můj hrudník stahuje a v mé mysli je jen tma. Před ostatními se usmívám, ale několikrát denně, když jsem doma sama, tečou mi zoufalstvím slzy po tváři a připadám si, že jsem jako matka selhala.”
Pravděpodobně jsi tyhle pocity zažila taky, tak jako většina z nás.
A pravděpodobně ses i ty setkala s nepochopením od okolí nebo bagatelizací tvých pocitů, jako třeba:
“To jsou hormony.”
“To přejde.”
“Na co si stěžuješ, my musely ještě k tomu pleny prát!”
“To musíš vydržet.”
“Máš všechno, co bys ještě chtěla?”
“Zvykni si, za chvíli mu porostou zuby.”
“Jsi ženská, to zvládneš!”
Paradoxně nikomu nedochází, jak hluboko i díky tomu koření problém, který může vyrůst až v poporodní depresi nebo hůř – laktační psychózu. Matka je brána jako ta, které se dítě narodilo, má o něj pečovat a k tomu samozřejmě zvládat chod domácnosti a péči o sebe, je přece doma!
Pravdou je to, že to vše na ženu vyvíjí extrémní tlak a v kombinaci
s rozházenými hormony je to doslova smrtící koktejl.
Poporodní deprese a úzkosti mají mnoho podob. Některé ženy mohou zažít intenzivní smutek, zatímco jiné se mohou cítit oddělené od svých dětí nebo mohou mít pocit, že ztrácejí kontrolu nad svým životem. Časté jsou záchvaty pláče, stavy úzkosti nebo pocit beznaděje a zoufalství. Žena se může cítit jako v mlze nebo jako by byla oddělená od světa kolem sebe. Často má potíže se soustředěním, ztrácí zájem o věci, které dříve milovala, nebo se stále více izoluje od ostatních. Může se stát, že se začne cítit mimo sebe, nebo že ji začne trápit intenzivní úzkost nebo strach.
V některých případech mohou ženy mít i myšlenky na sebepoškození nebo na ublížení někomu jinému – právě miminku! Takové myšlenky ženy vyděsí, nepoznává se a často neví, co s tím a především se bojí a stydí to někomu říct, protože ve svých očích jako matka naprosto selhala a tím spíš se utvrzuje v tom, že to musí zvládnout sama.
Fyzické příznaky poporodní deprese a úzkosti mohou zahrnovat pocit konstantní únavy, nespavost, nebo naopak, neodolatelnou potřebu spát. Můžete zaznamenat změny v chuti k jídlu, ztrátu sexuální touhy, nebo dokonce i somatické potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo žaludku.
Také se začnete stahovat od lidí a věcí, které jste dříve milovala. Vaše interakce s ostatními mohou být ovlivněny vaším náladovým výkyvem, a možná se budete cítit více podrážděná než obvykle. Tyto změny mohou být patrné vašim blízkým, i když je možná nebudou dokázat přímo spojit s postporodní depresí nebo úzkostí.
Pokud si všimnete některých z těchto příznaků, je důležité si připustit, že se něco děje. Není to nic, za co byste se měla stydět. Uznání toho, že se s něčím potýkáme, je prvním krokem k získání pomoci a podpory. Také mluvte o svých pocitech s někým, komu důvěřujete – partnerem, kamarádkou, lékařem. Tento krok je velmi těžký, ale je nesmírně důležitý. Komunikace s důvěrnou osobou je prvním krokem k tomu, aby se vám ulevilo a začala jste si mateřství konečně užívat.
Další krok je najít si pomoc nebo požádat vašeho blízkého, aby ji vyhledal za vás. Možností je hodně, od psychologů, psychiatrů, terapeutů až po alternativní přístupy jako je například fytoterapie bylinkami nebo Bachovy esence. Důležité na Vámi vybraném řešení je především to, že velmi brzy cítíte úlevu, a to jak fyzickou, tak psychickou a tak poznáte, že terapie skutečně funguje. Ten pocit je, jako když se najednou můžete zase usmát, zhluboka nadechnout, pocítit lásku, radost a celkově větší vitalitu.
Mějte na paměti, že není nic špatného na tom, že se tak cítíte. Je to normální a je to součást mateřství. Nejste v tom sama a je v pořádku hledat pomoc.
Jste silná, jste odvážná a jste úžasná matka. Nezapomínejte na to!